Italský (florentský) mořeplavec, účastník španělských a portugalských výprav k americkým břehům (1497-1504). Jeho křestním jménem nazval 1507 M. Waldseemüller Jižní Ameriku a Mercator 1538 pojmenování rozšířil na celý Nový svět.
Amerigo Vespucci se narodil v roce 1454 ve Florencii v Itálii jako jeden ze čtyř synů a vyrůstal ve velkém sídle.Vyučoval ho jeho strýc Giorgio Antonio, učitel velké části florentské šlechty, který ho učil literaturu a Latinský jazyk. Později se Amerigo věnoval geometrií, astronomii, fyzice a studiu vesmíru, ve kterých dělal rychlý pokrok. Vynikal v matematice a jeho koníčkem bylo překreslování map. Jeho snem bylo cestovat a získat lepší představu o tom, jak vypadá Země.
Amerigo strávil polovinu svého života jako obchodník, přičemž věřil, že se stane tak bohatým, aby mohl objevovat. Ve Florencii, kde se narodil Amerigo, byla provincie řízena mocnou rodinou rodu Medici. V letech 1478-1480 pracoval pro ambasádu v Paříži pro svého příbuzného, ??Guida Antonia Vespucciho, ambasadora Florencie, který byl ve službách Ludvíka XI. V roce 1483, po smrti jeho otce, se stal správcem v domě Lorenza di Pierfrancesco de 'Medici, kde si získal důvěru i oblibu u jeho syna a tak později Amerigo pracoval pro tuto rodinu a pomáhal jim řídit provincii.
V roce 1492 Amerigo opustil Florencii a odešel do Seville ve Španělsku. Ve svých čtyřiceti leteceh se Vespucci stal ředitelem námořní společnosti, která dodávala lodě a nářadí pro dlouhé plavby, například i pro třetí a čtvrtou Kolumbovu výpravu.
Dostal první příležitost podniknout delší plavbu, protože po objevování nových světů toužil již odedávna a tato touha byla ještě zvýšena Columbovými úspěchy. S nadšením se zapojil do evropského úsilí najít cestu do Asie západní cestou. Díky tomu, že mu Ferdinand Kastilský poskytl tři lodě, mohl podstoupit svou první plavbu. Vyplul 10. května 1497. Předpokládá se, že během této plavby se mu podařilo prozkoumat Mexický záliv a USA až po záliv svatého Lawrence. O této plavbě však není mnoho informaci. Vrátil se 15. října 1498 a přistál v Cadizu.
V roce 1499 podnikl Vespucci druhu plavbu spolu s kapitánem Alfonsem de Ojeda. Směřovali na ostrovy Cape Verde, překročili rovník a přistáli pravděpodobně někde v blízkosti Aracati na pobřeží Brazílie.
Tato cesta se pokládá za první plánovanou cestu do Nového Světa. Vespucci prozkoumal východní část pobřeží Brazílie, ústí Amazonky a při cestě zpět i Kubu a Bahamy. Do Španělska se vrátil v roce 1500 a podal zprávu o svém objevu země a lidí. Privezl 200 domorodců jako otroky. Své poznatky obšírně popsal florentskému vládci Lorenzovi Medici. Vespucciho poutavý popis vyšel tiskem a téměř současně byl přeložen do několika jazyků, díky čemuž se stal všeobecně známým. Jelikož byl stále přesvědčen, že musí existovat nějaký průliv přes Nový svět, který by umožnil cestu do Asie. První dvě plavby podnikl ve službách Španělska, druhé dvě ve službách Portugalska.
19. května 1501 vyrazil na svou třetí plavbu, kde byl velitelem Gonocalo Coelho, další ze španělských mořeplavců. Objevili Cape Santo Agostinho, místo ležící na výběžku v dnešní Brazílii. Dostal se až do dnešní Argentiny, přičemž dnes už víme, že velikost území se mu tehdy podařila odhadnout velmi reálně (odchylka asi 50 mil). Tato cesta byla jednou z méně úspěšných.
Na čtvrté a poslední plavbě prozkoumal Amerigo větší část Jižní Ameriky. V roce 1503, na poslední plavbě, jejíž kapitánem byl sám Amerigo, posádka spolu s velitelem prozkoumala jihovýchodní část Jižní Ameriky. Navštívili místa jako Cape Soo Roque, Guanabara Bay, Rio de la Plata, Cape Santo Agostinho, San Julian a viděli Falklandy. Posádka se vrátila do Španělska v roce 1504 a popsala své objevy, aby mohly byt zapsány do map.
Po objevení Nového Světa německý kartograf Martin Waldseemüller navrhl, aby se světadíl nazval po svém objeviteli Amerigo Vespucci Amerika, a tak byl prvním člověkem, který objevení Ameriky přisoudil Amerigo Vespuccimu. Navrhl to v roce 1507 a od té doby se pro Nový svět vžil název Amerika, který byl nakonec oficiálně schválen.
Amerigo Vespucci zemřel na malárii v roce 1512.
